Polovinu zimy jsem se těšila na léto a sotva se teploměr párkrát vyšplhal nad třicítku, začínám volat po zimě. A to mám teplo fakt ráda.
Poslední týdny se jedinou oázou pohody stal náš bazén,kterému zdárně sekunduje terasa se džbánem ledové vody na stole.Odpolední program našich holčiček Máji a Aničky řádně zestereotypněl.Bazén, terasa, sednout, napít. Bazén, terasa, sednout, napít…S holkami se ovšem dala do pohybu i voda. Bohužel ne ta z mraků, nýbrž z bazénu. Nenápadně se v plavkách stěhuje na terasu. Zachraňují nás GRUVYERky. Nebojte, žádná sprosťárna, ale naprosto boží, vychytané židle. Jejich děrovaný design je geniální - znamená totiž konec louží na sedácích. Stejně rychle jak voda proteče, tak i uschne. A jako bonus je chechtající se Anička: „Mami, ta židle mi masíruje zadek.“ No jasně, když chvíli neposedí v klidu a vzorek sedáku je lehce ve 3D. To už se chechtáme všechny. Já jsem zamilovaná do transparentní varianty. Průhledná židle na sluníčku doslova září a vypadá luxusně, přestože na ní Anička právě přestěhovala na botičkách půlku pískoviště.
Nohy starých plastových oblud by se horkem už dávno rozbíhaly do všech světových stran, ale tvrzená polypropylenová GRUVYERka včera v klidu zvládla i návštěvu stodvacetikilové tetičky Zdeny. Sečteno, podtrženo: Když k odolnosti přičtu, že se snadno udržuje, je lehká, díky stohovatelnosti i skladná a koupit se dá v několika barvách, asi jí chci i do jídelny! Takže se začínám ještě víc těšit na zimu a doufám, že Ježíšek umí číst….
publikováno 21.6.2017 Eva Oupicová www.nasezidle.cz